Před nějakou dobou vyšel v The Guardian článek (česká a anglická verze), věnující se prohlášení čerstvě jmenovaného haitského kardinála. Ačkoli považuji rozhodnutí zvolit kardinálem někoho z Haiti za velmi pozitivní krok Římskokatolické církve, musím se nad tímto prohlášením pozastavit. Opravdu je vúdú tak nebezpečné a zlé? Tón, který vyznívá z jeho slov mi připomínal situaci z roku 2010, kdy byli vyznavači vúdú obviňováni z šíření cholery pomocí magie. Rád bych v tomto krátkém článku poukázal na dvě zásadní tvrzení kardinála Chibly Langloise:
“Vúdú lidem nabízí pouze magii a žádné reálné řešení problémů.”
To je velmi zajímavé tvrzení od zástupce Římskokatolické církve, která je mimochodem také kritizována za mnoho nedostatků a skandálů, které zde nechci příliš rozebírat. Má hlavní otázka vzhledem k tomuto tvrzení zní: Nemělo by právě náboženství být oporou svým vyznavačům a dávat jim naději i v situacích, kde jiné řešení není?
Kardinál Langlois mohl narážet například na případy, kdy věřící vědomě nepřistoupí na klasickou léčbu, ale bude se snažit vyléčit pouze modlitbami a spoléhat na zázrak. Ovšem takové případy známe i na straně křesťanské víry. Na Haiti se naprostá většina vyznavačů vúdú nebude vyhýbat lékařskému ošetření kvůli své víře. „Pouze“ na něj nebudou mít dostatek finančních prostředků, a tak budou jako alternativu volit cestu přírodního léčitelství, které je pro ně mnohem dostupnější. To, že bohatí vúdúisté půjdou za lékařem a byliny anebo vúdú rituály použijí jako doplňkovou léčbu je jiná věc a jejich rozhodnutí by mělo být respektováno.
Pro představu – v roce 2010 byla ve městě Carrefour jedna nemocnice s 275 lůžky pro asi 400 tisíc lidí. Pediatrická klinika pro podvyživené děti Centre de Nutrition et Sante Rosalie Rendu poskytuje lůžka pro 500 dětí do 5 let. Tato dětská nemocnice poskytuje velmi kvalitní služby, ale na příklad cesta z Delmas do Cité Soleil, kde nemocnice sídlí, a zpět může trvat 4 hodiny a vyjde zhruba na 2 $. Pokud se Vám taková cena zdá přijatelná, pak nejspíš nevíte, že na Haiti je 40% nezaměstnanost a letos byla na nátlak zaměstnanců textilních továren zvýšená minimální mzda na přibližně 5 dolarů za osmihodinovou směnu. Navíc lékařská péče je plně zpoplatněna a pojištění zde prakticky neexistuje.
Samozřejmě jsou i případy, kdy lidé prostě „západní“ medicíně nevěří, takové známe i z našeho prostředí.
Může vyvstat otázka, zda je pak na vině systém, léčitel, nebo pacient. Ovšem v situacích, kdy jiné řešení není dostupné, nelze považovat kritiku takového chování za správnou.
“Haiťané se stydí za praktikování vúdú, proto jej provádějí jen v noci a tajně.”
V tomto kontextu působí zajímavě fotky z obřadů pořádaných za dne, které článek ilustrují. Jinak ale hlavními důvody, proč se obřady konají večer a v noci je vedro, které je přes den nesnesitelné a to, že přes den většina obyvatel Haiti pracuje.
Kde spočívá skutečná příčina problémů?
Proč je z dřívější perly Karibiku a jedné z nejbohatších kolonií vůbec stala nejchudší země západní polokoule? Skutečné kořeny problémů dnešního Haiti se nacházejí hluboko v minulosti a v tomto krátkém článku není pro jejich náležitý rozbor dostatek prostoru, ovšem pokusím se o jejich stručné shrnutí:
Prvotní příčina problémů se hledá obtížně. Lze za počátek označit obchod s otroky probíhající od 16. do 19. století, na němž se stala většina koloniálních mocností ekonomicky závislá? Přesnější je označit za skutečný počátek potíží vzpouru otroků na Haiti (1791-1804), následné zrušení otroctví a vyhlášení první černošské nezávislé republiky.
S tím bylo spojeno hned několik problémů, včetně téměř sto let trvající politické izolace Haiti, mimořádné politické nestability v zemi, ztráta zisků plynoucích z plantážního systému hospodaření, následné reparace požadované Francií výměnou za oficiální uznání existence nového státu, a mnohé další problémy.
Z ne tak dávné historie lze jmenovat také dvě americké intervence (o jejichž přínosu či škodlivosti se stále vedou spory, ovšem buďme upřímní – těžko lze intervenci cizího státu považovat za pozitivní krok), zemětřesení z roku 2010 anebo následnou epidemii cholery zavlečenou do země jednotkami OSN z Nepálu.
Kromě těchto „sezónních“ problémů se Haiti dlouhodobě potýká s mimořádnou míru korupce a docházejícími přírodními zdroji, včetně eroze půdy vlivem odlesňování. Jídlo je drahé a je ho nedostatek, podobně jako pitné vody. Při již zmíněné epidemii cholery západní média upozorňovala, že před nákazou může obyvatele ochránit i malý kousek mýdla. Realita však byla taková, že většina obyvatel si za poslední úspory nakoupila základní potraviny, aby neumřeli hlady. Peníze na mýdlo často nezbývaly.
Kdo zachrání Haiti?
Ve světle výše zmíněných problémů Haiti je asi pochopitelnější, že tamní obyvatelé potřebují víru. Nic jiného jim totiž nezbývá.
Podle oficiálních údajů se asi 80 až 90% Haiťanů hlásí k Římskokatolické víře. Odhady počtu vyznavačů vúdú se liší – někdy je uváděna zhruba polovina všech obyvatel, jindy dvě třetiny. Buď jak buď, Haiťané nemají nejmenší problém ve vyznávání katolické víry současně s praktikováním vúdú.
Vyjádření arcibiskupa Langloise působí dosti nepřátelsky. Je za ním evidentní snaha nového haitského kardinála vymezit se proti vúdú. Krom toho je toto vyjádření nejspíše také výsledkem jakési vzájemné rivality, kterou katolická církev pociťuje vůči vúdú. S ohledem na dějiny křesťanské církve jsou tyto tendence pochopitelné, ovšem je nešťastné, že právě církev se nesnaží lidi s rozdílnými názory spojovat, ale naopak mezi ně pokládá další bariéry.
Na otázku, kdo by měl Haiti zachránit se odpovídá těžko. Spojené státy? Bohatí investoři? Turisté bažící po exotických zážitcích? Nebo spíš celková změna politické situace? Netroufám si přiklonit se k žádné z těchto možností. Jisté je však jedno:
Vúdú nezachrání Haiti o nic více než Římskokatolická církev.
Autor: Tygr
Další reakce a pohledy na toto téma:
Saving Vodou from Cardinal Langlois and Internalized Afrophobia (http://newint.org/blog/2013/02/25/haiti-healthcare)
Haiti Doesn’t Have a Vodou Problem, It Has a Christianity Problem (http://www.ebony.com/news-views/haiti-doesnt-have-a-vodou-problem-043#axzz37vHA13ml)
Voodoo, Big Social Problem In Haiti, According To Cardinal Chibly Langlois (http://www.haitiobserver.com/blog/voodoo-big-social-problem-in-haiti-according-to-cardinal-chi.html)
The Cardinal is a Big Problem (http://www.bookmanlit.com/cardinal.html)
