Trojnost nejvyššího boha je dobře známa z křesťanství. Navzdory teoriím přiklánějícím se k tvrzení, že jorubské náboženské představy byly silně ovlivněny prvními misionáři ještě v Africe, koncept božské trojice u afrických Jorubů existoval již dávno před jejich prvním setkáním s evropskými křesťany.[1] Nejvyššího boha znaly i další africké národy, například ty pocházející z Konga.Božská trojice je chápána jako absolutno, které je ze své podstaty příliš vzdáleno všemu pozemskému. Proto v jorubském umění neexistuje jediné zpodobení těchto božstev. Všechna tři nejvyšší božstva sdílejí stejnou podstatu tvořenou sluneční energií považovanou za prvotní životodárnou boží sílu, ašé. Zdrojem ašé je nejvyšší bůh Olodumare, který z ašé stvořil vše ostatní. Ašé je přítomná ve všem stvořeném, v živých i neživých předmětech. Věří se, že náčelníci, vůdci, mágové a další významné osoby disponují větším množstvím ašé než obyčejní lidé.
V kubánské santeríi vyjadřuje boží trojnost tři různé aspekty božství a přibližuje je ke křesťanskému Bohu. Olodumare je všemocný a je božskou esencí přítomnou ve všem stvořeném. Olorun je původním Stvořitelem veškerého bytí. Olofi je stvoření samo, je tím, kdo dlí ve všem stvořeném.
Olodumare je bytostí stvořenou z ničeho, existující sama o sobě. Hovoří se o něm jako o unaveném bělovlasém starci, jenž se po stvoření světa uchýlil do ústraní na vzdálené hoře, aby si odpočinul. Olorun je projevem všeho existujícího. Je životní energií, jejíž přítomnost lze vnímat, avšak nelze se jí dotknout. Podoba jeho energie je často popisována jako sluneční paprsky. Oba tyto první dva boží aspekty jsou nedotknutelné a nepoznatelné. Je pro ně typické, že nikdo přesně neví, jak se vyslovuje jejich božské jméno. Nejsou uctíváni, je jim pouze prokazována úcta dotekem prstů o zem.
Trojitá povaha boha: Olodumare, nejvyšší bůh (díl II.)
Trojitá povaha boha: Olorun, pán nebes a slunce (III. díl)
Trojitá povaha boha: Olofi, pán země (IV. díl)
Více podrobností naleznete v knize Santería: uctívání svatých na Kubě.
[1] Olupona, Jacob K.: The Study of Yoruba Religious Tradition in Historical Perspective. Numen 40.3 (1993): 240–273, s. 242 a 243.
