Věštba v předvečer revoluce
Na přelomu století se babalawo jménem Remigio Herrera rozhodl znovuobnovit prastarý jorubský zvyk věšteckého obřadu a zjišťování předpovědi pro příští rok. V původním africkém domově Jorubů se tyto věštecké obřady odehrávaly na konci období dešťů. Na Kubě v době cabild nebylo možné obřad takového rozsahu pořádat pravidelně každý rok, nicméně Herrera jej na konci 20. století obnovil. Bylo to právě v době, kdy se stará cabilda přetransformovala v dnešní svaté domy.
Obřad proběhl 31. prosince 1899 na oslavu nadcházejícího nového roku. Údajně se jej zúčastnil sám Remigio a pět jeho kmotřenců. Když Remigio začal věštit z posvátného systému ifá, jako první padl znak Obara Meji a byl doprovázen iré, požehnáním. To si účastníci obřadu vyložili tak, že orišové, zvláště Orúnla, jsou potěšeni obnovením prastarého obřadu.
O 59 let později, 31. prosince 1958, se babalawové podle již zaběhlého zvyku sešli k sestavení věštby ifá pro nadcházející rok. Při věštbě padl věštecký znak Ofún Ogbe a doprovázelo jej osogbo, neštěstí. Babalawové jej vyložili tak, že orišové jsou připraveni na válku vedenou v nebesích i na zemi, která měla přímo ovlivnit tehdejšího diktátora Batistu.
Všeobecně se věřilo, že Batista je zasvěcen do santeríi, avšak nikdo si nebyl jistý, jak hluboko diktátor do náboženství skutečně pronikl. Podle některých měl Batista vysoká zasvěcení a hluboké vědomosti. Proti tomuto přesvědčení stojí o něco pravděpodobnější názor, že Batista santeríi pouze využil k získání politické podpory a tím i k navýšení své faktické moci. Babalawové věřili, že věštba hovoří o přicházejícím politickém převratu, o revoluci, při níž bude Batista svržen. Bylo zaznamenáno, že jej mají nahradit dva muži. Podle výkladu však změna, která se měla přímo dotknout Batisty, měla nepřímo ovlivnit i všechny potomky Jorubů na ostrově.
Skrze věštecký systém ifá oriša Orúnla stanovil oběť nezbytnou k zlepšení celé situace. Orúnla skrze ifá řekl, že oriša Olokun vládnoucí moři může celý ostrov zachránit před novou diktaturou, pokud pro něj pět babalawů uspořádá tambor, slavnost s bubnováním, při níž zatancují posvátný tanec oriši Olokun. Ostatní přítomní si v té chvíli vydechli úlevou, protože věřili, že orišové je jistě před novou diktaturou ochrání. Avšak sami babalawové byli naprosto zděšení. Tančit tanec bohyně prvotního moře Okolun není jednoduchý úkol. Její energie je tak silná, že z tančícího člověka vysaje všechnu fyzickou sílu. Navíc kdykoliv babalawové prostřednictvím tohoto novoročního tance vzývají Olokun, jeden z tanečníků musí v nadcházejícím roce zemřít. Proto se také babalawové rozhodli tambor pro Olokun neuspořádat a místo toho jí na usmířenou nabídli jiné obětiny. Další věštba, která té noci proběhla, říkala, že tyto náhradní obětiny byly přijaty, avšak Olokun nebude mít dostatek síly na to, aby revoluci zastavila. Příštího dne, 1. ledna 1959, porazily síly Fidela Castra Batistova vojska v Sierra Leone. O pět měsíců později, 9. května 1959, zemřel jeden z babalawů, kteří měli tančit pro Olokun.[1]
Přikládám video s moderním ztvárněním tance oriši Olokun od české tanečnice Ayala Setara.
[1] Ócha’ni Lele: Sacrificial Ceremonies of Santería: A Complete Guide to the Rituals and Practices. Destiny Books, Rochester 2012, s. 84–86.
Více podrobností naleznete v knize Santería: uctívání svatých na Kubě.
