bohové

Tento článek je takovou malou ochutnávku z mé právě rozepsané knihy o lidové magii v Louisianě. Jelikož k lidové magii v této oblasti patří také kult světců a také nějaké kuchyňské aktivity, můžete si přečíst příběh tohoto světce a k tomu i recept na jeho nejoblíbenější obětinu. Mimochodem, přesně takto funguje prokrastinace během psaní. Narazíte na popis světce a místo a pokračování v psaní jdete péct. A fotit. A psát článek 🙂

Příběh o počátcích uctívání svatého Expedita má několik variant. Jednou se odehrává v Paříži, podruhé v Itálii. Každopádně, základ zůstává stejný: Z Vatikánu bylo zasláno několik soch světců. Z jedné z krabic se ztratil lísteček se jménem světce a zůstal na ní pouze nápis Expedité (rychlá doprava). Nicméně bylo na ní napsáno expedité (expedovat, vyřídit urychleně). Jeptišky, které balík převzaly, si myslely, že se jedná o skutečné jméno světce. A tak začalo uctívání svatého Expedita. Získal pověst rychlého tvůrce zázraků a zanedlouho se stal jedním z nejoblíbenějších a nejuctívanějších světců ve městě a jeho věhlas se šířil i do dalších katolických zemí. Reunion, francouzsky hovořící ostrov v Indickém oceánu poblíž Mauriciu, dokonce prohlásil svatého Expedita za svého patrona.

Podle legendy byl setníkem římského vojska. Křesťanskou víru přijal v Arménii. Když se rozhodl stát křesťanem, ďábel poslal vránu, aby jej pokoušela výkřiky „Cras! Cras!“ neboli „Zítra! Zítra!“ Ovšem svatý Expeditus se nenechal odradit. Popadl vránu, mrštil s ní na zem, špálp na ni a prohlásil „Stanu se křesťanem dnes!“ Později získal mučednickou korunu, když jej nechal popravit císař Dioklecián. Mělo se to stát přibližně okolo roku 303. Svátek slaví 19. dubna.

Historická autenticita tohoto světce je dnes zpochybňována. Počátky jeho uctívání je možné dohledat do 17. století, kdy se jeho kult začal z Itálie šířit do Německa. Ať už je to s Expeditovým původem jakkoliv, je velmi populárním světcem. Krom jiného je jeho kult rozšířen v New Orleans. Díky důrazu na „dnes“ a ne až „zítra“ jsou jeho přímluvy nejenom rychlé, ale pomáhá také proti prokrastinaci. Zvláště oblíbený je mezi programátory, IT pracovníky a hackery. Pro svatého Expedita je typické, že vyžaduje, aby lidé vyzdvihovali jeho pomoc před druhými a šířili se o ní.

Zapalují se pro něj červené svíčky a na levou stranu jeho oltáře se pokládá sklenice čisté vody. Obyvatelé New Orleans věří, že je mimořádně důležité svatého Expeditovi poděkovat za jeho přímluvu u Boha. Pokud by se tak nestalo, vezme si zpět vše, co pro člověka udělal. Vděčnost mu může být vyjádřena červenou svíčkou, sklenicí vody a kusem jeho oblíbeného chlebíčku.

 

Chlebíček svatého Expedita

Svatý Expeditus má v oblibě jeden konkrétní dezert. V angličtině se mu říká „pound cake“ a je podobný piškotovému těstu jen s rozdílem přidání másla. „Pound cake“ je tradičně připravován z mouky, másla, vajec a cukru. Od každé ze čtyř základních přísad se do něj dává po jedné libře (pound) a peče se v bábovkové formě. Dnešní moderní verze pravděpodobně vycházejí z původního receptu ze 17. století.

Ingredience:

150 g (jeden hrníček) polohrubé mouky

150 g (jeden hrníček) másla pokojové teploty

150 g (jeden hrníček) moučkovéo cukru (může být i poloviční množství)

3 vejce

3 lžíce rumu

1 lžička prášku do pečiva

Postup: Do mísy dejte máslo s cukrem a ušlehejte do pěny. Postupně přidávejte po jednom vajíčku a dobře vyšlehejte. Přilijte rum. Přidejte veškeré sypké suroviny a po troškách je zapracujte do těsta. Těsto dejte do předem vymazané a vysypané formy a pečte na 180 stupňů přibližně 40 minut.

Je velikým válečníkem, pánem hor, nerostů, železa i všech nástrojů z něho vyráběných. Je samotářský a žije v lesích. Když orišové sestupují na zemi, je to právě Ogún, kdo jim čistí cestu svou mačetou.

V santeríi je Čango jedním z nejoblíbenějších orišů. Říká se mu také Alafin či Alafia, což jsou tituly používané v Africe pro krále. Je skvělým tanečníkem a jako takový je středem každé oslavy. Miluje dobré jídlo, které k oslavám a večírkům patří. Kromě tance a oslav miluje také ženy, které rád svádí. Díky tomu je znám jako nenapravitelný lovec žen. Je pánem blesků a ohně a je spojován také s válkou, s mužností a s mocí. Při magických pracích je žádán o pomoc všude tam, kde je ve hře moc, potřeba získat převahu či nadvládu nebo v někom probudit vášeň. Pomáhá s vyplněním obtížných úkolů a zdánlivě nesplnitelných přání, zvláště lidem, kteří se nebojí pro dosažení svých cílů obětovat sami sebe a tvrdě pracovat.

V santeríi je nejznámější pod jménem Orúnla, ačkoli se mu rovněž říká ifá. Orúnla radil Obatalovi při stvoření světa. Když byl svět hotový, Orúnla svůj čas spravedlivě rozdělil na dvě poloviny a jednu jeho část trávil v nebesích a druhou na zemi. Do posvátného města Ilé Ifé se vracel, kdykoliv bylo zapotřebí jeho pomoci. Od těch dob je známý také pod jménem Gbaje Gborun, „ten, který žije v nebesích i na zemi“. V období obchodu s otroky bylo toto jméno zkomoleno na Iboru Iboja. Jeho třetím jménem je Ibochiche. Provolání kombinace všech tří Orúnlových jmen, tedy Iboru-Iboya-Ibochiche, se stalo slavnostním provoláním ke vzdání úcty jeho kněžím, babalawům.

Babalú Ajé je personifikací všech infekčních, venerických a kožních chorob. Má moc tyto choroby způsobovat i léčit. Zná tajemství smrti a znovuzrození. Obvykle je zobrazován, jak se snaží zakrýt se slámou, aby nebyly vidět jeho jizvy po neštovicích. Jedná se o velmi pokorného orišu.