Obeah je útlá knížečka s pouhými 87 stránkami a působivou obálkou. Frisvold je už delší dobu jedním z mých oblíbených autorů zabývajících se afrokaribským synkretismem a ani tentokrát nezklamal. V úvodu popisuje, co obeah je a není a postupně se dostává k hlubšímu popisu afrokaribského čarodějnictví. Zmiňuje podobnost jamajského obeah s kubánským palem a praxí haitských společností Makaya. Ta mě mimochodem stále nepřestává fascinovat.
Mimochodem, neodpustím si osobní postřeh – celou knížku jsem četla během 24. prosince a znatelně mi vylepšila náladu ve všem tom vánočním shonu 😉
Závěr: Vůbec nevadí, že je celá knížka tak stručná, naopak – bez zbytečných příkras a omáčky sděluje to nejdůležitější: „Obeah je síla, které je potřeba porozumět, a nikoliv systém, který je třeba se naučit.“
