Afrokaribská náboženstvíČlánkyNovinky

Drapa aneb posvátné vlajky haitského vúdú

Drapo znamená prapor či vlajka. Posvátné prapory jsou jedním z nejvýraznějších druhů umění spojených s haitským vúdú. Jsou zhotovována z různých textilií, na které se přišívají korálky nebo flitry. Jejich výroba vyžaduje mimořádnou trpělivost a zručnost. Každý jednotlivý korálek či flitr je na drapo přišit ručně. Drapa jsou jedním z nejlepších příkladů haitského synkretismu: Nacházejí se na nich původní africké symboly vedle katolických insignií a světců, společně s prvky lidové magie a prvků převzatých z francouzských vojenských zástav a zednářských zástěr. Drapa jsou v dnešní době jedněmi z nejvíce ceněných předmětů ve vúdú. Není výjimkou, aby bylo ručně zhotovené drapo nejcennějším předmětem z vybavení celé svatyně.

Následující text je ukázkou z chystané knihy Encyklopedie vúdú.

Historie

Haitská drapa mohou částečně vycházet z dahomejských pohřebních závěsů nazývaných avo tita či appliqué. Ty se poprvé začaly objevovat na královském dvoře za vlády Agongla (1789-1797). Jednalo se o velké černé tkaniny s našitými útržky barevných látek. V symbolické řeči zachycovaly život zesnulého. Skládaly se o nich také oslavné zpěvy přednášené na pohřbech, které objasňovaly význam na tkaninách vyšitých symbolů. Pohřební závěsy obsahovaly rozličné motivy, nejčastějšími byla moc, války či náboženství. Nechávala je vyrobit rodina a společně se zesnulým panovníkem byly ukládány do hrobu. Jindy byly vyvěšovány na zdech svatyní zasvěcených mrtvým panovníkům. Pohřební závěsy byly úzce vázány na kult předků. Nejprve byly výsadou králů. V koloniální éře se pohřební závěsy staly součástí úboru politických a náboženských představitelů. Ve 20. století již byly rozšířeny i mezi obyčejnými lidmi vyznávajícímu náboženství vodun. Dnes mívají podobu kostýmů či vlajek a jsou také oblíbeným turistickým artiklem.[1]

Drapa mají kořeny také ve vojenských praporech. Během Haitské revoluce spolu na ostrově bojovali vzbouření otroci a francouzská vojska. Vzhledem k hornatému terénu nebylo možné, aby spolu vojenské jednotky komunikovaly verbálně, a tak byly k signalizaci používány různě barevné vlajky, podobně jako námořní vlajky. Použití vlajek pak přešlo i do haitského vúdú. Mezi lety 1930 až 1940 šily drapa především švadleny a krejčové, které pracovaly v módních či svatebních salonech v lepších čtvrtích haitských měst a domů si nosily zbytky látek, z nichž pak tvořily drapa. Postupem času se na Haiti z výroby drap stalo celé samostatné odvětví, zejména vlivem dlouhodobého nedostatku jiných pracovních příležitostí. Původně sloužila drapa výhradně k rituálním účelům, ovšem přibližně od 50. let 20. století o ně začali jevit zájem zahraniční sběratelé a postupně se stala také oblíbeným turistickým suvenýrem.

Legba, detail.

Současnost

Dnes se rozlišují tzv. drapo sevis (obřadní prapory), které jsou posvátnými náboženskými předměty a na začátku obřadů jsou slavnostně nošena v chrámu. Pro tyto účely musejí být lehčí, aby se při nošení nepotrhala, takže jsou méně bohatě zdobená a jsou na ně použity lehké látky. Dalším druhem jsou tzv. drapo loa (prapory duchů), které jsou určeny pro širší okruh lidí, nemusejí být posvěcena a ani nošena jako obřadní prapory. Mohou tak být bohatě zdobena a zhotovena z odolnějších tkanin. Tento druh praporů může sloužit jako dekorace osobních oltářů anebo jako profánně vnímaný umělecký předmět.

Kvalita i provedení drap liší, stejně jako ceny. Drapa tvořená s použitím tavných lepidel lze koupit levněji. Korálky či flitry jsou na ně přitaveny. Klasická vyšívaná drapa vytvořená uznávanými umělci mohou stát i tisíce dolarů.

Simbi Andezo

Známými umělci vyšívajícími drapa jsou například Mirlande Courant či Yves Telemaque, jejich tvorbou se však zabýval také první haitský Ati Max Beauvoire a věnují se jí někteří další uznávaní ougani či manby. Rovněž existují umělci, kteří se zabývají tvorbou návrhů pro drapa. Jedna předloha bývá kopírována a zpracována více různými lidmi, kteří si jí mohou přizpůsobit podle vlastního vkusu a možností. Drapa určená pro vúdúistické společnosti jsou často vyráběna z ústřižků různých látek sešitých dohromady v pravých úhlech. Jedná se o podobný postup jako v případě rituálního oblečení, tzv. rad penitans.

Detail drapa loa Bossou

Motivy drap se různí, od jednodušších výšivek v podobě znaků vévé se postupem času vyvinula přes obrazy katolických světců až ke znázorněním rozličných symbolických podob loa či posvátných předmětů a dalších témat spojených s vúdú. Do motivů drap bývají zakódovány další skryté smysly a významy čitelné jen pro zasvěcené osoby.

Anděl neboli zanj reprezentující loa Rada. Rozpracováno.

Jednotlivé flitry či korálky na drapech mají připomínat sílu a inteligenci leoparda. Když se od nich odrazí světlo, dochází k setkání lidské a božské energie. Třpyt a odrážení světla také odkazuje k předkům, neboť jejich svět je odrazem toho našeho, nachází se na druhé straně zrcadla. Říká se, že drapa jsou naplněna silou ašé obrazu, který je na nich zobrazen. Jedná se o druh pwenu, tedy magického bodu, skrze nějž je loa s drapem pevně svázáno. Jestliže jsou drapa správně posvěcena, jsou považována za živoucí bytosti podobně jako bubny. Proto se s oltářními prapory jedná mimořádně uctivě a nesmějí se jich dotýkat nezasvěcené osoby. Dokonce jsou určeny osoby pověřené péčí o drapa a jejich nošením během obřadů. Obvykle se jedná o ženy, kterým se říká ren drapo, královna vlajky. Úkolem těchto vlajkonošek je drapa během obřadů náležitým způsobem nosit tak, aby přitáhla pozornost loa a ta sestoupila mezi přítomné.

Detail drapa pro Barona, Brigite a duchy Ghede.

[1] Mildnerová, Kateřina: Pití fetišů – Náboženství a umění vodun v Beninu. Malvern, 2012, s. 51.


Warning: Cannot assign an empty string to a string offset in /data/www/21665/nabozenstvikaribiku_cz/www/wp-includes/class.wp-scripts.php on line 492

Warning: Cannot assign an empty string to a string offset in /data/www/21665/nabozenstvikaribiku_cz/www/wp-includes/class.wp-scripts.php on line 492