Autorka je zasvěcená do haitského vúdú (má nejvyšší hodnost mambo asogwe) a říká přesně tolik, kolik toho zasvěcený člověk říci může. Dobré je, že kniha je velmi vhodná i pro začátečníky. Více obeznámené čtenáře příjemně překvapí podrobné rozebrání některých témat, o nichž se jiní autoři zmiňují jen letmo.
Celkový dojem trochu kazí autorčino vyjadřování, kvůli němuž se mi kniha ze začátku hůře četla, ale nakonec jsem si na něj zvykla. V předmluvě autorka navíc uvádí, že angličtina není jejím rodným jazykem, takže se to dá odpustit.
Místy lze narazit na některé sporné body. Příkladem budiž výklad o rozdílech mezi předky, zbožštělými předky, duchy Ghede a loa s nímž nesouhlasí hned několik zasvěcených recenzentů knihy ze zahraničí. Nicméně nejedná se o zásadně chybná tvrzení autorky, nýbrž spíše o sporné body, kterými se filosofie vúdú příliš podrobně nezabývá a nejspíše si je každé haitské společenství vykládá mírně odlišně.
Závěr: Vhodná jako první četba o vúdú, ale její čtení neurazí ani zkušenější čtenáře.
