Santería

Co je to santería? Pro mnoho Kubánců je santería více než pouhým vúdú.

Santería je náboženství, které vzniklo spojením tradic Afričanů dovezených na Kubu, nejčastěji v rámci obchodu s otroky, s křesťanskou vírou a některými dalšími vlivy, například svobodným zednářstvím a evropskou lidovou magií.

Na Kubě vznikly obdobným způsobem celkem tři typy náboženské praxe. Byla to santería či Las Reglas de Ocha, palo či Las Reglas de Kongo a tajná společnost Abakuá. Tato afrokubánská náboženství se zrodila uvnitř třech hlavních institucí kubánské koloniální otrokářské společnosti. Byla to městská kabilda, neboli společenství vzájemné pomoci sdružující africké otroky na základě jejich etnické příslušnosti, batey neboli otrocké „baráky“ na plantážích, a horská palenque, neboli opevněné osady uprchlých otroků. V této knize se zabývám především santeríí, ačkoli druhým dvěma praxím je věnována kapitola „Další náboženská praxe na Kubě“.

Někdy se hovoří o tom, že samotná santería má dvě větve či cesty. První z nich je již zmíněná větev Las Reglas de Ocha uctívající oriše. Druhou je Las Reglas de Ifá zaměřující se především na divinační umění. Vyznavači této větve věří ve stvoření posvátného města Ilé Ifé jakožto prvního místa na zemi. Právě z tohoto posvátného města mělo pocházet prvních šestnáct lidí, kteří se později stali zbožštělými předky a tedy i prvními oriši. Všem předsedal pán věštby ifá, Orúnla. Těchto šestnáct orišů mělo založit prvních šestnáct posvátných domů. Vzhledem k omezenému rozsahu této knihy se zde věnuji pouze větvi Las Reglas de Ocha. Divinační umění, které by rovněž vydalo na samostatnou knihu, popisuji pouze stručně v příslušné kapitole.

Santería vychází z označení náboženství černých otroků používaného španělskými osadníky a v doslovném překladu znamená „uctívání svatých“ (santos). Někdy je nazývána také náboženství lucumí či Las Reglas de Ocha. První termín je odvozen ze slova akumi, které znamená „já jsem Aku“, což bylo označení Jorubů v Sierra Leone. Někdy je akumi překládáno také jako přítel. Druhý termín lze přeložit jako zákony, pravidla či náboženství orišů. Někteří z dnešních vyznavačů santeríi chápou její původní označení vzešlé od španělských otrokářů jako ponižující a raději používají některé z dalších pojmenování tohoto náboženství. Jiní ke slovu santería zaujali obdobný postoj, jako dnešní pohané k původně pejarotivnímu slovu paganus, venkovský, a hrdě o sobě prohlašují, že uctívají svaté.

Dnes je santería praktikovaná v Karibiku, a zvláště na Kubě. Díky migraci obyvatelstva z komunistické Kuby se začala rozšiřovat ve Spojených státech a z nich do celého světa.

Můžeme říci, že santería hledá božství v nejběžnějších a obyčejných věcech. Je to praktické náboženství „tady a teď“ orientované nikoliv na posmrtný život či hledání nadzemského ráje, ani na umrtvování běžných lidských potřeb. Řeší nejenom vzniklé krize, ale snaží se jim předcházet. Prostřednictvím svých pravidel člověka vychovává k morálním zásadám a k naplnění jeho individuálního životního poslání tak, aby byl zároveň co nejprospěšnější svému okolí.