Podle legend, zvaných patákí, stvořil Olofi oriše tak, že shromáždil množství kamenů, takzvaných otanů, a promítl do nich část své síly ašé. Z těchto kamenů naplněných Olofiho silou se zrodili orišové. Mezi prvními z nich byli Orúnmila, Obatalá, Olokun a Ešu, v santeríi známý jako Eleguá. Všichni tito orišové žili v nebesích společně s Olofim. Jedinou výjimkou byla Olokun sídlící v moři a později se jako jediný z orišů rozhodla žít na zemi.
Jednoho dne se Olofi rozhodl stvořit zemi a pověřil tímto úkolem Obatalu, jemuž měl pomoci Orúnmila, který už tenkrát představoval zosobnělou moudrost a dokázal nahlížet do budoucnosti pomocí šestnácti palmových ořechů. Orúnmila se nejprve poradil se svým orákulem a poté Obatalovi řekl, že ke splnění svého úkolu bude potřebovat trochu hlíny ve šnečí ulitě, slepici, kočku, palmový ořech a dlouhý zlatý řetěz. Obatalá Orúnmilovi věřil, uposlechl všechny jeho rady a sehnal všechny potřebné věci.
Po zlatém řetězu Obatalá sestoupil z nebes nad bažinatou zemi. Jednou rukou se stále drže řetězu, použil druhou, aby rozsypal trochu země ze šnečí ulity na vlhký povrch. Ihned pustil slepici, která začala hrabat v rozsypané hlíně a rozhrnovala ji tak do všech stran. Díky tomu se brzy začala na místě vod objevovat pevná země. Obatalá se pustil řetězu a dopadl na právě stvořenou zemi. Na nově stvořené zemi pak bylo vystavěno město Ilé Ifé, jež je až do dnešních dnů zasvěceno Obatalovi.
Obatalá s sebou vzal na zemi palmový ořech, který zasadil. Brzy z něho vyrostla vysoká palma poskytující osvěžující stín. Kočka Obatalu doprovázela až do doby, kdy se město Ilé Ifé zaplnilo lidmi.
Brzy po Obatalově sestupu z nebes začali být ostatní orišové, doposud dlící v nebesích, zvědaví na novou zemi. Pomalu jeden po druhém přicházeli dolů navštívit Obatalu. Mnozí z nich se na konci své návštěvy navrátili do nebes, ale mnozí se rozhodli setrvat na zemi, žít v posvátném městě Ilé Ifé a pomáhat lidem.
Mezi oriši sestoupivšími na zemi byli Aganjú Sola, Oriša Oko, Osain a Babalú Ajé. Nejprve neměli žádné zvláštní schopnosti, avšak postupem času se je Olofi rozhodl odměnit za to, že se ze své vlastní vůle rozhodli zůstat na zemi a pomáhat lidem. Rozdělil mezi ně svou vlastní sílu tak, aby každý z orišů představoval jeden z aspektů nejvyššího boha. Aganjú Sola dostal moc tavit svým dechem kameny a stvořil sopky, vulkány a magma. Oriša Oko obdržel tajemství sklizně, a tak stvořil čtyři roční období a všechny rostoucí věci. Osain byl obdarován tajemstvím bylin a rostlin, a tak stvořil lesy. Babalú Ajé dostal moc způsobovat, ale i léčit nemoci. Olofi měl stále ještě mnoho dalších schopností, avšak většinu z nich si ponechal, protože věděl, že časem budou stvořeni další orišové.
Více podrobností naleznete v knize Santería: uctívání svatých na Kubě.
